DANĚ

1. Soustava daní a poplatků v ČR

Obecně a daňově

Daňový systém v ČR je vymezen zákonem č. 212/1992 Sb., Oo soustavě daní, ve znění pozdějších předpisů. Daně vymezené tímto zákonem mohou být z pohledu jejich věcné podstaty a způsobu ukládání daňových povinností rozděleny na:

· daně přímé,

· daně nepřímé.

Nepřímým daním je podrobeno vymezené hmotné či nehmotné plnění (zejména zboží a služby). Nepřímé daně jsou zahrnuty do ceny plnění a odvádí je plátce. Nepřímými daněmi jsou:

· daň z přidané hodnoty, (Zák. č. 588/1992 Sb.)

· daň spotřební, (Zák. č. 587/1992 Sb.)

- daň z uhlovodíkových paliv a maziv,

- daň z lihu a destilátů,

- daň z piva,

- daň z vína,

- daň z tabáku a tabákových výrobků.

Přímým daním jsou podrobeny příjmy či majetek přímo u poplatníka. Přímými daněmi jsou:

· daň z příjmů (Zák. č. 586/1992 Sb.)

- daň z příjmů fyzických osob

- daň z příjmů právnických osob

· daň z nemovitostí (Zák. č. 338/1992 Sb.)

· daň silniční (Zák. č. 161/1993 Sb.)

· daň dědická a darovací (Zák. č. 357/1992 Sb.)

· daň z převodu nemovitostí (Zák. č. 357/1992 Sb.)

Jiné daně nelze stanovit.

(Procesně právní předpisy jsou uvedeny v Zák. č. 337/1992 Sb. Sb., , Oo správě daní a poplatků)

§§ 2

(1) Zákon Federálního shromáždění upravuje daň z přidané hodnoty včetně daně při dovozu, daně spotřební a daně z příjmů.

(2) U daní z příjmů upravuje zákon Federálního shromáždění okruh poplatníků, předmět daně a základ daně a výchozí daňovou sazbu včetně rozsahu možných odchylek v konstrukci těchto daní v obou republikách.

(3) U daní spotřebních upravuje zákon Federálního shromáždění i rozsah případných možných odchylek v sazbě těchto daní.

§§ 3

(1) Poplatníci se sídlem či bydlištěm v zahraničí mají v České a Slovenské Federativní Republice jednotné daňové povinnosti. Úprava způsobu vyloučení dvojího vnitrostátního a mezinárodního zdanění je jednotná.

(2) Nemovitosti podléhají zdanění v té republice, ve které leží.

§§ 4

(1) Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok; odchylky může stanovit příslušný zákon.

(2) Daň nelze vyměřit ani vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž byl

poplatník nebo plátce povinen podat přiznání nebo hlášení, popřípadě dlužníkovi srazit daň nebo zálohu na tuto daň.

(3) Je-li v této lhůtě proveden úkon k vyměření nebo vymáhání daně, běží lhůta pro vyměření nebo vymáhání znovu od konce kalendářního roku, ve kterém byl poplatník nebo plátce, popřípadě dlužník o tomto úkonu zpraven; vyměřit a vymáhat daň lze však nejpozději do deseti let počítaných od konce kalendářního roku, v němž byl poplatník nebo plátce povinen podat přiznání nebo hlášení, popřípadě dlužníkovi srazit daň nebo zálohu na tuto daň.

(4) Jsou-li ve státě, ve kterém má poplatník sídlo nebo bydliště, stanoveny k vyměření nebo

vymáhání daně lhůty delší, než jsou lhůty uvedené v odstavcích 2 a 3, platí pro něho lhůty stanovené v tomto státě.

§§ 5

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.

2. Poplatník, plátce, subjekt daně, zálohové období, zdaňovací období

Poplatníci daně z příjmů

§§ 2 Poplatníci daně z příjmů FO

(1) Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby.

(2) Poplatníci, kteří mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.

(3) Poplatníci neuvedení v odstavci 2 nebo ti, o nichž to stanoví mezinárodní smlouvy, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky ( §§ 22 ). Poplatníci, kteří se na území České republiky zdržují pouze za účelem studia nebo léčení, mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, i v případě, že se na území České republiky obvykle zdržují.

(4) Poplatníky obvykle se zdržujícími na území České republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích; do lhůty 183 dnů se započítává každý započatý den pobytu. Bydlištěm na území České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat.

§§ 17 Poplatníci daně z příjmů právnických osob

(1) Poplatníky daně z příjmů jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami, a i organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu.

(2) Od daně se osvobozuje ústřední banka České republiky.

(3) Poplatníci, kteří mají na území České republiky své sídlo nebo místo svého vedení, kterým se rozumí adresa místa, ze kterého je poplatník řízen, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdroje na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.

(4) Poplatníci, kteří nemají na území České republiky své sídlo, mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území České republiky.

Plátce daně

· U daně z příjmů fyzických osob ze ZČ vystupují dva daňové subjekty, na jedné straně je to poplatník daně, který je ze zákona povinen platit daň ze svých příjmů, na druhé straně je to plátce daně, prostřednictvím kterého se daň sráží a odvádí správci daně.

· Zdaňování jsou podrobovány příjmy poplatníka, tzn. že daňové břemeno ve svém důsledku dopadá na poplatníka, splnění daňové povinnosti leží ovšem na plátci daně, tedy na tom, kdo předmětné příjmy vyplácí.

· Plátcem daně se rozumí osoba, která pod vlastní majetkovou odpovědností odvádí správci daně daň nebo zálohu na daň vybranou nebo sraženou od poplatníků. Plátce daně je odpovědný za správné srážení a odvedení daně, za tuto povinnost ručí svým majetkem a tato odpovědnost je nedělitelná.

· Plátcem daně z příjmů ze ZČ může být jak osoba se sídlem na území ČR (právnická osoba), tak s bydlištěm na území ČR (fyzická osoba), ale i zahraniční plátce daně (např. stálá provozovna zahraniční firmy), která má alespoň jednoho zaměstnance.

· Plátcovou pokladnou se rozumí organizační jednotka plátce, kde dochází k hospodářským operacím zakládajícím vznik daňové povinnosti, k vybírání nebo srážení daně nebo záloh na ni a kde jsou k tomu uloženy potřebné doklady. Obvykle je to sídlo mzdové účtárny, kde se vedou a uchovávají mzdové listy zaměstnanců a provádějí výplaty. Plátcovou pokladnou se však nerozumí sídlo firmy, která na zakázku zpracovává nebo vede plátci mzdy.

· Také tzv. ekonomický zaměstnavatel má povinnost plátce daně. Za takového zaměstnavatele označuje ustanovení § 6 odst. 2 zákona s účinností od 1. ledna 1997 subjekt se sídlem nebo s bydlištěm na území ČR, u kterého pronajatí zaměstnanci vykonávají práci podle jeho příkazů, i když příjmy za tuto práci jsou na základě smluvního vztahu vypláceny prostřednictvím osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí (daňovým nerezidentem).

· Plátcem daně se též rozumí zahraniční subjekt se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, který má na území ČR stálou provozovnu nebo zaměstnává zde své zaměstnance déle než 183 dnů, tedy tzv. zahraniční plátce daně, tak jak je označen v § 38c zákona. Uvedené pravidlo má tři výjimky:

q Za zahraničního plátce se nepovažuje stálá provozovna, která vznikla po 6 měsících poskytování služby obchodního, technického nebo jiného poradenství, řídící a zprostředkovatelské činnosti a obdobné činnosti poskytované na území naší republiky, a to i v případě, že zaměstnává své zaměstnance na našem území déle než 183 dnů.

q Za zahraniční plátce se nepovažují zahraniční zastupitelské úřady v tuzemsku.

q Povinnosti plátce daně z příjmů ze závislé činnosti nemá zahraniční subjekt v případě, že pronajímá své zaměstnance tuzemskému (ekonomickému) zaměstnavateli – - daňovému rezidentovi – za účelem vykonávání závislé činnosti podle § 6 odst. 2 zákona, a to ani v případě, že na našem území má umístěnou stálou provozovnu.

· Za plátce daně se považuje též zahraniční subjekt mající zařízení zřízené za účelem stavby, staveniště nebo stavebně- montážního projektu, které není považováno za stálou provozovnu, pokud fyzické osoby v něm pracující podléhající zdanění v ČR se zde zdržují déle než 183 dní v jakémkoliv období 12 měsíců po sobě jdoucích.

· Za plátce daně se považuje též zahraniční subjekt mající zařízení, které není považováno za stálou provozovnu podle smlouvy (např. obchodní reprezentace), pokud fyzické osoby v něm pracující podléhají zdanění v ČR.

· Organizační složka státu má postavení plátce daně –- k § 38d odst. 11 zákona

Novelou zákona se od roku 2001 doplňuje definice plátce daně vzhledem kna nově přijatéou právní norměu. Tou je zákon č. 219/2000 Sb., Oo majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. A § 38d odst. 11 zákona se pro tento účel upravuje tak, že organizační složky státu (např. ministerstva a jiné státní úřady) mají stejné právní postavení jako plátce daně.

Vymezení daňových poplatníků

Zákon o daních z příjmů rozlišuje dva typy daňových poplatníků.

· Prvním je daňový poplatník s tzv. neomezenou daňovou povinností, tj. poplatník, jehož daňová povinnost se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí (§ 2 odst. 2). Takovým poplatníkem je fyzická osoba, která má na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržuje. Dále budeme tento typ poplatníka nazývat daňový tuzemec (smlouvy o zamezení dvojímu zdanění používají výraz "rezident").

· Druhým typem poplatníka je daňový poplatník s tzv. omezenou daňovou povinností. Jde o poplatníka, jehož daňová povinnost se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky (§ 2 odst. 3). Tohoto poplatníka budeme dále nazývat daňový cizozemec (smlouvy o zamezení dvojímu zdanění používají výraz "nerezident").

Zdaňovací období

§§ 17a Zdaňovací období (ZDP)

Zdaňovacím obdobím je u PO

a) kalendářní rok, (podle § 3/2 ZoÚ jde jak o účetní tak také zdaňovací období a jedná se o 12 po sobě jdoucích měsíců, které začínají 1. dnem měsíce ledna)

b) hospodářský rok, (podle § 3/2 ZoÚ je to účetní období –- 12 po sobě jdoucích měsíců- – které může začínat pouze prvním dnem jiného měsíce, než je leden). Účetní jednotky – se souhlasem správce a ostatní účetní jednotky se souhlasem MF.

c) období od rozhodného dne fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva do konce kalendářního roku nebo hospodářského roku, ve kterém byly fúze nebo převod jmění na společníka anebo rozdělení zapsány v obchodním rejstříku (v případě přeměn společností podle § 69 ObchZ), nebo

d) účetní období, (§ 3/3 ZoÚ), pokud je toto účetní období delší než kalendářní rok,.

- může vzniknout v případě změny účetního období (přechod z kalend. roku na hosp. a naopak)

- může vzniknout v případě vzniku účetní jednotky v období 3 měsíců před koncem kalendářního roku

- v případě zániku účetní jednotky v období 3 měsíců po skončení kalendářního roku.

Ve smyslu § 17/14 ZDP vzniká od 1. 1. 2001 obdobným způsobem zdaňovací období také u podnikajících FO. Rozdíl je pouze v tom, že u FO nemůže vzniknout zdaňovací období delší než kalendářní rok.

Zálohové období

Zálohové období je období od 1. dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání DP za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání DP v následujícím zdaňovacím období.

3. Kdo platí daně a kdy, zálohy, daňové přiznání, oznamovací povinnost

Kdo je povinen podat daňové přiznání

Typy DP:

q přiznání k dani z příjmů FO – typ A

q přiznání k dani z příjmů FO – typ B

q přiznání k dani z příjmů PO

Povinnost podat DP souvisí s problematikou vybírání daně z příjmů a má přímou vazbu na povinnost platit daň.

DP není povinen podat poplatník:

- který má příjmy ze ZČ podle § 6 ZDP za podmínky, že podepsal prohlášení za zdaňovací období (§ 38k/4 ZDP §

- který má roční příjmy, jež jsou předmětem daně, nepřevyšující 10 000 Kč, přitom nevykázal daňovou ztrátu a nejde o příjmy ze ZČ (do limitu se nezahrnují příjmy osvobozené, příjmy, u nichž je daň vybírána srážkou podle zvl. sazby, a příjmy ze zahraničí zahrnuté v samostatném základu daně –- § 16/2 ZDP)

- jemuž plynou pouze příjmy ze ZČ ze zahraničí, které jsou podle § 38f ZDP vyjmuty ze zdanění

- PO, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání za podmínky, že nemá příjmy, které jsou předmětem daně, nebo má pouze příjmy od daně osvobozené či příjmy zdaňované srážkou podle zvl. sazby daně (§ 36/2 ZDP)

- v. o. s.

Termíny pro přiznání k dani z příjmů

· Pro přiznání k DP jsou stanoveny termíny a v této lhůtě je daň rovněž splatná.

· Základní termín pro přiznání k DP FO i PO je stanoven nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.

· Za zdaňovací období pro FO se považuje kalendářní rok.

· Hospodářským rokem je účetní období nepřetržitě po sobě jdoucích 12 měsíců a může začínat pouze prvním dnem jiného měsíce, než je leden.

· Existují případy, kdy je termín pro podání DP zákonem stanoven jinak:

(1) 3 měsíce po uplynutí zdaňovacího období

(např. do 31. 3.)

- základní termín – všichni poplatníci kromě (2) – (9)

(2) 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období (např. do 30. 6.)

- poplatník s povinností mít účetní závěrku ověřenou auditorem

- poplatník, jehož přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce

- poplatník (1), jemuž správce daně prodloužil termín o 3 měsíce

(3) 9 měsíců po uplynutí zdaňovacího období (např. do 30. 9.)

- poplatník (2) s povinností mít účetní uzávěrku ověřenou auditorem nebo poplatník, jemuž přiznání zpracovává daňový poradce a správce mu navíc prodloužil termín o 3 měsíce

(4) 10 měsíců po uplynutí zdaňovacího období (např. do 31. 10.)

- poplatník (1) nebo (2), u něhož zdaňovací období součástí jsou i příjmy zdaňované v zahraničí a SD mu prodloužil termín

(5) 6 měsíců od úmrtí

- poplatník uvedený v následující tabulce pod bodem (9)

(6) do 3 měsíců po ustavení

- poplatník uvedený v následující tabulce pod bodem (10)

(7) do konce následujícího měsíce

- poplatníci uvedení v následující tabulce pod bodem (11) –- (15) a (17) a (18)

(8) do 30 dnů

- poplatník uvedený v následující tabulce pod bodem (16)

(9) do 25 dnů

- poplatníci, u nichž je zdaňovací období kratší než 1 rok

q správce daně může prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání,

q na žádost daňového subjektu,

q z vlastního podnětu.

Stanovení povinnosti podat DP

Typ přiznání

(1) Roční příjmy, které jsou předmětem DPFO, přesáhly 10 000 Kč, kromě:

- příjmů ze ZČ

- příjmů osvobozených od daně

- příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou

- příjmů podle § 8/5 a 8/8 ZDP (ze zdrojů v zahraničí)

FO – B

(2) Roční příjmy, které jsou předmětem DPFO, nepřesáhly 10 000 Kč,

ale poplatník vykazuje daňovou ztrátu

FO – B

(3) Poplatník má příjmy ze ZČ pouze od 1 nebo více plátců postupně (§§ 6) a kromě toho má i jiné příjmy (§ 7–-10) převyšující ročně 4 000 Kč a do limitu nezahrnují:

- příjmy osvobozené

- příjmy zdaněné zvláštní sazbou daně

FO – B

(4) Poplatník má souběžné příjmy ze ZČ od více plátců

FO – A

(5) Poplatník má příjmy podle § 6 ZDP ze zahraničí, plátce nemá stálou provozovnu v ČR a zároveň má jiné dani podrobené příjmy

FO – B

(6) Poplatník je povinen podat DP na výzvu správce daně (FÚ)

FO – A FO – B

(7) Příjmy podle § 8/5 a § 10/8 ZDP ze zdrojů v zahraničí, pokud poplatník tyto zahrne do DP podle § 38g ZDP

FO – B

(8) Příjmy podle § 8/5 a § 10/8 ze zdrojů v zahraničí, zahrnuté do samostatného DP

FO – B

(9) Právní nástupce zemřelého daňového subjektu (mimo státu)

FO – A FO – B

(10) Zmocněnec ustanovený správcem daně

FO – A, B PO

(11) Právní nástupce nebo orgán, který rozhodl o zániku DS bez likvidace

FO – B

(12) DS každoročně v případě likvidace, až do skončení likvidace

FO – B PO

(13) DS při ukončení činnosti (provede účetní závěrku)

FO – B PO

(14) Likvidátor po skončení likvidace (za uplynulou část zdaň. období)

FO – B PO

(15) Podnikatelské subjekty se sídlem či bydlištěm v cizině při zrušení stálé provozovny v ČR (za uplynulou část roku)

FO – B PO

(16) DS (FO) při prohlášení nebo zrušení konkurzu (za celé zdaň.období)

FO – B PO

(17) DS (PO) při prohlášení a zrušení konkurzu (i za dobu trvání konkurzu)

(18) Státní podnik při převodu poslední části privatizovaného majetku na FNM (za uplynulou část zdaňovacího období)

(19) PO i v případech, že:

- nevykáže základ daně (ZD = 0) nebo

- vykáže ztrátu (V je menší než N), kromě:

- v.o.s.v. o. s.

- PO, která nebyla založena za účelem podnikání v případě, kdy:

- nemá P, které jsou předmětem daně

- má pouze P osvobozené od daně

- má pouze P zdaněné srážkovou daní

- za období předcházející rozhodnému dni fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení společnosti nebo družstva, za které nebylo dosud DP podáno, není-li tento den prvním kalendářním dnem roku nebo hospodářského roku

- za období předcházející dni zápisu změny právní formy k. s. na jinou o. s. nebo družstvo a změny právní formy a. s. nebo s. r. o. anebo družstva na v. o. s. nebo k. s., za které nebylo dosud DP podáno

- za období předcházející změně zdaňovacího období z kalendářního roku na hospodářský rok nebo naopak, za které nebylo dosud DP podáno

(20) Investiční společnost vytvářející podílové fondy je povinna podat DP za jednotlivé fondy, i v případě, že PF nevykáže základ daně nebo náklady převyšující příjmy.

Typy daňového přiznání

- řádné DP – podává poplatník, kterému vzniká v souladu se ZDP nebo se ZSDP daňová povinnost v uvedených termínech

- opravné DP – se podává ještě před uplynutím lhůty k podání DP, zjistí-li poplatník, že jeho daňová povinnost či ztráta je jiná, než uvedl v předchozím řádném nebo i opravném DP. Pro vyměřovací řízení se použije tohoto opravného DP a k přiznání předchozímu se nepřihlíží

- dodatečné DP – se podává po uplynutí lhůty k podání DP, zjistí-li poplatník, že jeho daňová povinnost má být vyšší nebo daňová ztráta nižší, než jeho poslední známá daňová povinnost

- dodatečné DP na daňovou povinnost nižší nebo daňovou ztrátu vyšší lze podat jen tehdy, nejsou-li splněny podmínky pro užití mimořádných OP (obnova řízení a přezkoumávání daňových rozhodnutí), oa to do lhůty pro vyměření stanovené v § 47 ZSDP, tj. do 3 let od konce zdaňovacího období. Toto dodatečné DP nelze podat v případech, kdy:

· původní daňová povinnost byla stanovena podle pomůcek

· původní daňová povinnost byla sjednána

· je uplatňováno snížení základu daně v důsledku snížení výnosů nebo zvýšení nákladů, o kterých již bylo pravomocně rozhodnuto v odvolání nebo v mimořádném OP

· se týká daňové povinnosti, kde rozhodnutí o ní bylo již pravomocně přezkoumáno soudem

· dodatečným přiznáním na nižší daňovou povinnost nebo vyšší daňovou ztrátu by byla dotčena část daňové povinnosti již jednou stanovené při použití stejných důkazů

· dodatečné DP není přípustné, pokud byl před jeho podáním učiněn správcem daně úkon směřující k přezkoušení správnosti daňové povinnosti, a to až do doby ukončení tohoto úkonu

· jestliže dojde v důsledku dodatečného DP ke snížení původní daňové povinnosti, sníží se současně (s výjimkou pokut a zvýšení daně) i daňové příslušenství, a to od původního dne splatnosti

Zálohy na daň z příjmů

· z hlediska techniky výběru daně se daň z příjmů platí:

· jednorázově

· zálohově

Jednorázově – se platí daň z příjmů v případech, kdy není ze zákona povinnost platit zálohy na daň (daň je vybírána zvláštní sazbou daně, na základě podání přiznání k dani v termínu pro podání přiznání jednorázově bez povinnosti platit zálohy na daň)

Zálohově – existují 3 typy záloh na daň z příjmů:

· záloha na daň z příjmů FO ze ZČ stanovená dlepodle § 38h/2 ZDP – poplatník podepsal prohlášení k dani

· záloha na daň z příjmů FO ze ZČ stanovená dlepodle § 38h/3 ZDP nejméně ve výši 20 % ze zdanitelné mzdy – poplatník nepodepsal prohlášení

· záloha na daň z příjmů podle poslední známé daňové povinnosti stanovená dlepodle § 38a ZDP u PO a FO s příjmy dlepodle § 7 až 10 ZDP podávající DP typu B

· podání DP za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání DP v následujícím zdaňovacím období.

· při stanovení výše a periodicity zálohy se vychází z poslední známé daňové povinnosti (PZDP), což je částka daně uvedená v přiznání za předcházející zdaňovací období

Režim záloh na daň z příjmů podle PZDP:

PZDP (Kč)

Periodicita záloh

Termíny splatnosti záloh

je menší nebo rovna 30 000 Kč

neplatí se

30 000 až 150 000 včetně

šestiměsíční

ve výši 40 % PZDP

15. den 6. měsíce ZdObdobí

15. den 12. měsíce ZdO

je větší jak 150 000

tříměsíční

ve výši 1/4 PZDP

15. den 3. měsíce ZdO

15. den 6. měsíce ZdO

15. den 9. měsíce ZdO

15. den 12. měsíce ZDO

Specifika uplatňování výpočtu záloh na daň z příjmů podle PZDP

· u PO – daňová povinnost týkající se jen části ZdO nebo ZdO delšího než 12 měsíců se musí dopočítat na celé zdaňovací období, jako by se týkala 12 měsíců (tento přepočet neprovádějí FO)

· u FO je pro poplatníka stanoven výhodný a daňově spravedlivý režim v případech, kdy poplatník vykazuje součet dílčích základů daně (vykazuje dílčí základ daně dlepodle § 6 a kromě toho má příjmy z § 7 až 10 ZDP) V tomto případě se posuzuje poměr DZD§6 : DZD§ 6–-10, kde DZD§ 6-–10 = DZD§6 + DZD§7 + DZD§8 + DZD§9 + DZD§10

· mohou nastat tyto případy

Poměr DZD § 6 : DZD § 6 až 10 v % (P)

Záloha na daň se:

P je větší či roven 50

P mezi 15 včetně až 50

P je větší než 15

neplatí

platí v poloviční výši

platí v plné výši

· pokud poplatník ukončil činnost, z níž mu plynuly zdanitelné příjmy nebo zanikl zdroj ZP, pak poplatník není povinen platit zálohy na daň podle PZDP, a to od splátky po dni, v němž došlo ke změně skutečností (tyto skutečnosti však musí ohlásit SD)

Způsob placení daně

· daň se platí místně příslušnému SD v české měně

· platba musí být identifikována (na kterou daň je platba určena)

Způsob úhrady

· bezhotovostním převodem (den platby = den, kdy byla platba odepsána z účtu daňového dlužníka)

· v hotovosti (den platby = den, kdy banka, pošta nebo jiná oprávněná osoba hotovost přijala nebo převzala) :

· poštovní poukázkou

· v pokladně SD

· výkonnému úředníku při výkonu exekuce

· v blokovém řízení pracovníku SD

· kolkovými známkami

· platebními známkami (při úhradě do územních rozpočtů)

Posečkání daně a povolení splátek

· SD může na žádost poplatníka povolit posečkání daně nebo její zaplacení ve splátkách (povolení může být vázáno na podmínky) Doba posečkání nebo povolení splátky nesmí být delší než lhůta , v níž se promlčuje vybrání daně.

· posečkání nebo zaplacení daně ve splátkách se povoluje tehdy, pokud by bylo neprodlené zaplacení spojeno pro dlužníka s vážnou újmou nebo není-li možno vybrat celý nedoplatek od dlužníka najednou

· za dobu posečkání daně nebo splátek zaplatí poplatník úrok z odložené částky ve výši 140 % diskontní úrokové sazby ČNB spplatné 1. den kalendářního čtvrtletí (úrok je splatný do 8 dnů ode dne doručení platebního výměru)

Sankce při nedodržení režimu platby daně

při nedodržení režimu platby nohou být SD uplatněny tyto sankce:

· penále z prodlení platby daně

· zvýšení daně

Penále:

· počítá se za každý den prodlení počínaje dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně, a to ode dne původního dne splatnosti

· tři režimy:

· 0,1 % z nedoplatku daně

· 0,05 %

· z doměřené daně podle dodatečného DP

· z rozdílu mezi daní dosud nepravomocně vyměřenou a vyšší daní vyměřenou a vyšší daní vyměřenou v odvolacím řízení v důsledku vyhovění návrhu daňového subjektu v odvolacím řízení

· v případech, kdy plátce daně vybírané srážkou nesprávně sraženou a odvedenou daň nebo zálohu na ni srazí a odvede podle vlastního zjištění dodatečně ve správné výši a vyrozumí o tom správce daně

· 0,2 %, bylo-li zkrácení daně zjištěno správcem daně

· penále se uplatní nejdéle za 500 dnů prodlení, za každý další den prodlení se uplatní penále ve výši 140% % diskontní sazby ČNB

· penále se nepředepíše, nepřesáhne-li u jedné daně 100 Kč za jedno ZdO

Zvýšení daně uplatňuje SD v případech, kdy přiznání k dani nebylo podáno včas – SD může zvýšit daň až o 10% %.

ZSDP

§ 34 Součinnost třetích osob

(5) PO a FO mající příjmy z podnikatelské a jiné SVČ nebo z pronájmu, které provádějí úhrady FO za jejich jinou SVČ nebo za pronájem a z těchto úhrad nesrážejí daň, jsou povinny uskutečněné úhrady oznamovat svému místně příslušnému správci, pokud u jednotlivé FO přesáhne úhrada částku 40 000 Kč za kalendářní rok. V oznámení se uvede jméno, bydliště, místo podnikání FO, vyplacená částka, den a důvod úhrady. Oznámení se pošle nejpozději do 15. února po skončení kalend. roku, v němž byla úhrada provedena. (oznamovací povinnost)

(17) PO a FO, které mají sídlo nebo bydliště na území ČR, a stálé provozovny subjektů se sídlem či bydlištěm v cizině umístěné na území ČR mají povinnost neprodleně svému místně příslušnému správci oznámit uzavření kontraktu se subjektem se sídlem či bydlištěm v zahraničí, na jehož základě může dojít ke vzniku stálé provozovny . (oznamovací povinnost)

4. Pojmy předmět daně, osvobození od daně, sleva na dani, příjmy nezahrnované

Předmět daně z příjmů fyzických osob

(1) Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou

a) příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ( §§ 6 ),

b) příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti ( §§ 7 ),

c) příjmy z kapitálového majetku ( §§ 8 ),

d) příjmy z pronájmu ( §§ 9 ),

e) ostatní příjmy ( §§ 10 ).

(2) Příjmem ve smyslu odstavce 1 se rozumí příjem peněžní i nepeněžní (oceňuje se dlepodle Z 151/97 Sb., Oo oceňování majetku) dosažený i směnou (posuzují se obdobně jako příjmy získané prodejem).

(4) Předmětem daně nejsou

a) příjmy získané nabytím akcií nebo podílových listů podle zvláštního právního předpisu,

b) příjmy získané zděděním,

c) příjmy získané vydáním majetku (restituce, rehabilitace)

d) příjmy získané darováním nemovitosti, movité věci anebo majetkového práva, s výjimkou příjmů z nich plynoucích

e) příjem získaný FO nabytím daru v souvislosti s provozováním následujících činností:

- školská zařízení

- zdravotnická zařízení

- zařízení na ochranu opuštěných zvířat

- zařízení na ochranu ohrožených druhů zvířat

(s výjimkou darů přijatých v souvislosti s výkonem činnosti podle §§ 6 nebo s podnikáním;)

f) úvěry a půjčky, s výjimkou příjmů věřitele z vrácené půjčky nebo úvěru, které nabyl úplatným postoupením pohledávky vzniklé na základě této půjčky nebo úvěru, a to ve výši rovnající se rozdílu mezi hodnotou půjčky nebo úvěru a cenou, za kterou byla pohledávka postoupena,

g) příjmy z rozšíření nebo zúžení společného jmění manželů. (§ 143a ObčZ)

Předmět daně z příjmů právnických osob

(1) Předmětem daně z příjmů PO jsou P (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem

(2) U v.o.s.v. o. s. jsou předmětem daně pouze příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně. U poplatníka, který je společníkem v.o.s.v. o. s., je předmětem daně také jen část základu daně stanoveného dlepodle § 23 až 33 ZDP.

(3) U poplatníka, který je komplementářem k.s.k. s., je předmětem daně také část základu daně k.s.k. s. připadající komplementářům, tato část se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělována část zisku na komplementáře podle společenské smlouvy (jinak stejným dílem)

(4) U Fondu národního majetku jsou předmětem daně pouze příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně, a u Pozemkového fondu ČR pouze příjmy uvedené v zákoně 569/91 Sb., Oo Pozemkovém fondu.

Předmětem daně nejsou:

a) příjmy získané nabytím akcií podle zákona o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby

b) příjmy získané zděděním nebo darováním nemovitosti nebo movité věci anebo majetkového práva, s výjimkou příjmů z nich plynoucích

c) příjmy získané s vydáním pohledávky a příjmy z vydání dalšího podílu v nepeněžní formě u poplatníků, kteří mají postavení oprávněné osoby

d) příjmy z vlastní činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů s výjimkou P podléhajících zvláštní sazbě vybírané srážkou

Předmět daně PO, které nebyly založeny za účelem podnikání

do skupiny poplatníků patří:

· zájmová sdružení PO s právní subjektivitou (§ 20 f ObčZ), pokud nejsou zřízena za účelem výdělečné činnosti

· občanská sdružení včetně odborových organizací

· politické strany a politická hnutí

· registrované církve a náboženské společnosti

· nadace a nadační fondy

· obecně prospěšné společnosti

· veřejné VŠ

· obce

· organizační složky státu

· příspěvkové organizace

· státní fondy

· vyšší územní samosprávné celky

· subjekty, o nichž tak stanoví zvláštní zákon

U této skupiny poplatníků jsou předmětem daně vždy příjmy:

· z reklam

· z členských příspěvků

· z nájemného (kromě příjmů z pronájmu státního majetku, které jsou P státního rozpočtu)

Předmětem daně nejsou příjmy:

· z činnosti vyplývajících z jejich poslání

· z dotací a jiných forem státní podpory a podpory z rozpočtu obcí

· z úroků z vkladů na běžném účtu

· z úplatných převodů a úplatného užívání státního majetku mezi organizačními složkami státu a státními organizacemi a z pronájmů státního majetku

Osvobození od daně (§ 4 ZDP)

(1) Od daně jsou osvobozeny

(Příjmy osvobozené od daně jsou předmětem daně, ale z důvodu osvobození se nezdaňují. U daní z příjmů FO je v § 4 ZDP uvedeno všeobecné osvobození a v dalších ustanoveních § 6, 7 a 10 je pak specifikováno osvobození pro vymezený okruh určitých druhů příjmů. Osvobození od daně PO je uvedeno v § 19 ZDP.)

Řada osvobozených příjmů je však vázána na splnění jedné nebo více podmínek.

Příjmy osvobozené od DPFO:

· Příjmy z prodeje nemovitostí

2 režimy osvobození:

· příjmy z prodeje rodinného dobu, bytu, podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu a včetně souvisejícího pozemku (§§ 4/1a ZDP)

Splnění 3 podmínek před prodejem pro osvobození:

- prodávající v něm měl bydliště po dobu nejméně 2 let bezprostředně před prodejem

- není nebo nebyl zahrnut do obchodního majetku, a to P do 2 let od jeho vyřazení z OM

- nejde o příjem, který plyne poplatníkovi z budoucího prodeje uskutečněného v době 2 let od jeho nabytí nebo jeho vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 2 letech od nabytí nebo po 2 letech od vyřazení

· příjmy z prodeje nemovitostí nebo nebytových prostor neuvedených výše (§ 4/1b ZDP) (do této skupiny tzv. ostatních nemovitostí patří např. obytné domy s 3 a více byty, pozemky, garáže, chaty, vinné sklepy aj.

Splnění 2 podmínek pro osvobození:

- doba mezi nabytím a prodejem nemovitostí přesáhne dobu 5 let

- nemovitost není nebo nebyla zahrnuta do OM, a to do 5 let od vyřazení z OM

V případě, že jde o prodej těchto nemovitostí nabytých děděním od zůstavitele (příbuzní v řadě přímé – děti, rodiče, prarodiče, nebo manželem) ) zkracuje se doba 5 let o dobu, po kterou byla nemovitost prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele

Osvobození dlepodle tohoto odstavce se nevztahuje na příjmy:

- z prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor vydaných podle restitučních zákonů, pokud jsou nebo byly zahrnuty do OM, a to do 5 let od jejich vyřazení z OM

- z budoucího prodeje nemovitostí, bytů či nebytových prostor uskutečněného v době do 5 let od nabytí nebo v době do 5 let od jejich vyřazení z OM, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 5 letech od nabytí nebo po 5 letech od vyřazení z OM

(při zdaňování se počítá dílčí základ daně DZD § 10 = Příjem (prodejní cena) – Výdej Např. cena pro účely dědické, pořizovací cena)

(daňové přiznání se podává, i když je základ daně = 0 i nižší)

· Příjmy z prodeje movitých věcí

· jsou osvobozeny od DPFO (§ 4/1c ZDP) a jsou osvobozeny i příjmy z prodeje movitých věcí vydaných dlepodle restitučních předpisů (§ 4/1g ZDP)

Osvobození se nevztahuje na tyto případy:

- příjmy z prodeje motorových vozidel, letadel a lodí, pokud doba mezi nabytím a prodejem nepřesáhne dobu 1 roku

- příjmy z prodeje movitých věcí, pokud byly zahrnuty do OM, a to do 5 let od jejich vyřazení z OM

- příjmy z prodeje movitých věcí vrácených poplatníkovi v rámci restituce, pokud jsou nebo byly zahrnuty do OM – dále viz předchozí odrážka

· Přijaté náhrady

od DPFO jsou osvobozeny tyto přijaté náhrady (§ 4/1d ZDP) :

· náhrada škody

· náhrada nemajetkové újmy

· plnění z pojištění majetku

· plnění z pojištění odpovědnosti za škodu

· náhrada nákladů na výživu pozůstalých dlepodle ZP a ObčZ

· náhrada za ztrátu důchodu podle ZP

· náhrada za vyvlastnění nemovitosti (pozemku), pokud pozemek nebyl zahrnut do OM poplatníka pro činnosti dlepodle § 7 ZDP

· náhrada za bolest a snížení společenského uplatnění

· náhrada za účelně vynaložené náklady léčení

od daně však nejsou osvobozeny tyto přijaté náhrady:

· náhrady za ztrátu výdělku (příjmu)

· náhrady za zničené, poškozené nebo odcizené zásoby

· platby přijaté jako náhrada škody způsobené na majetku, který byl zahrnut do OM v době vzniku škody

· náhrada škody způsobené na majetku sloužícího v době škody k pronájmu

· plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s podnikáním

· plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou poplatníkem v souvislosti s pronájmem

· Příjmy z provozu ekologických zařízení

od DPFO jsou osvobozeny dlepodle § 4/1e ZDP příjmy z provozu:

· malých vodních elektráren do 1 MW

· větrných elektráren

· tepelných čerpadel

· solárních zařízení

· zařízení na výrobu a energetické využití bioplynu a dřevoplynu

· zařízení na jiné způsoby výroby elektřiny nebo tepla z biomasy

· zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek

· zařízení na využití geotermální energie

Osvobození je limitováno časovým intervalem, začínajícím kalendářním rokem prvního uvedení do provozu a končícím v bezprostředně následujících 5 letech

Poplatník se osvobození může vzdát – důvody:

- ekonomické

je-li příjem osvobozen od daně, nelze daňově uplatnit ani výdaje vztahující se k tomuto příjmu (tedy v případě, že příjem je menší než výdaje, je pro poplatníka výhodnější vzdát se osvobození)

- organizačně-evidenční

pokud se poplatník vzdá osvobození, nemusí tyto příjmy i výdaje evidovat samostatně

· příjmy z loterií, sázek, her a soutěží

je třeba rozlišit, zda je u těchto aktivit předem požadováno plnění – tato skutečnost má vliv na problematiku zdanění

2 skupiny:

A -– loterie, sázky, hry, tomboly, apod.

B -– soutěže a slosování

Patří sem např.:

- losy

- tomboly

- sazka a sportka

- hrací automaty

- casino a ruleta

- jiné podobné hry

Patří sem např.:

- veřejná soutěž

- sportovní soutěž

- reklamní soutěž

- reklamní slosování

- cena ze soutěže

omezené podmínkami

Plnění předem

požadováno:

není

-– zákon č. 202/90 Sb., Oo loteriích a jiných podobných hrách

- § 847 ObčZ

- § 281 ObchZ

Za cenu ze soutěže omezené podmínkami se považuje cena ze soutěže, v níž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže nebo jde o soutěžící vybrané provozovatelem soutěže ( Miss ČR, Do-re-mi aj.)

Režimy zdanění:

1) Příjem je osvobozen za podmínky:

- existuje platné povolení MFČR u skupiny A -– § 10/3B ZDP

- cena (plnění) nepřevyšuje 10 000 Kč u skupiny B (§ 4/1f ZDP)

- cena (plnění) plynoucí ze zahraničí byla v plné výši darována příjemcem na účely vymezené v ZDP (u skupiny B)

2) Příjem je zdaněn u zdroje srážkou 20% % (§ 36/2b bod 1 a 2 ZDP)

- neexistuje platné povolení MF a zdroj příjmů je na území ČR (skupina A)

- cena (plnění) převyšuje částku 10 000 Kč a zdroj příjmů je na území ČR (skupina B)

3) Příjem je součástí dílčího základu daně dlepodle § 10 ZDP nebo samostatného základu daně v DP:

- zdroj příjmů se nachází v zahraničí, příjem převyšuje 10 000 Kč u skupiny B a není osvobozen od daně

- zdroj příjmů se nachází v zahraničí (příjemce výhry toto plnění poskytne zčásti, resp. neposkytne na účely uvedené v ZDP)

· příjmy z prodeje CP

jsou osvobozena při splnění zákonem stanovených podmínek:

· osvobozeny jsou vždy P z prodeje:

- CP nabytých poplatníkem v rámci kuponové privatizace

- ostatních CP nebo příjmy z vrácení zaměstnaneckých akcií, přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu 6 měsíců

- příjmy z podílu na podílový list při zrušení podílového fondu, přesáhne-li doba mezi nabytím PL a dnem vyplacení podílu dobu 6 měsíců (doba 6 měsíců se nepřerušuje při přeměnách IF, změnách a sloučeních, splynutích či rozděleních)

· osvobození se nevztahuje na P:

- z prodeje CP, které byly nebo jsou zahrnuty do OM, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské činnosti (P se pak zdaňují v rámci § 7)

- z držby CP, které jsou příjmy z kapitálového majetku dlepodle § 8 ZDP

- z prodeje CP, které nejsou zahrnuty do OM a u nichž nebyl splněn časový test 6 měsíců (zdaňují se v rámci § 10 ZDP)

- na příjmy z podílu připadající na PL při zrušení PF nebo při změně PF na otevřený PF, který byl nebo je zahrnut do OM, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské činnosti

Uplatnění daňových režimů.

· CP zahrnuté do OM (CP, které podnikatel pořídil z peněžních prostředků firmy a zahrnul je do majetku. V případě prodeje CP jde o příjmy dlepodle § 7 ZDP, lze uplatnit i daňovou ztrátu)

· CP nezahrnuté

příjmy z prodeje CP nezahrnutých do OM, které nejsou od daně osvobozeny, se zdaňují v DP- FO jako ostatní příjmy § 10. Při výpočtu dílčího základu daně může být P snížen o výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení P, max. však do výše P (výdajem je cena pořízení, výdaje spojené s prodejem CP – provize, odměna poradci, poplatek makléři, náhrada cestovních výdajů, poplatky SCP,…)

Pokud nakoupíme a prodáme více různých CP, jde o jeden druh příjmu, v jehož rámci lze kompenzovat P a výdaje do jediné položky – celkově však nelze v rámci § 10 ZDP dosáhnout ztráty, ani nelze kompenzovat zisk a ztrátu z jednoho druhu příjmu s jiným druhem příjmu.

· Příjmy z úroků

úroky patří mezi příjmy z kapitálového majetku, které se zdaňují buď v DP nebo je z nich vybírána srážková daň u zdroje

Osvobozené úroky:

- úroky z vkladů ze stavebního spoření, včetně úroků ze státní podpory

- úrokové příjmy nonreznerezidentů, které jim plynou z dluhopisů vydávaných v zahraničí poplatníky se sídlem v ČR nebo ČR

- úroky ze státních dluhopisů vydaných v souvislosti s rehabilitačním řízením o nápravách křivd

- úrokové výnosy z hypotečních zástavních listů

- příjmy z úroků z přeplatků zaviněných správcem daně, OSSZ a příjmy z penále z přeplatku pojistného, které příslušná ZP vrátila po uplynutí lhůty stanovené pro rozhodnutí o přeplatku

· Odstupné za uvolnění bytu

osvobozeny jsou P získané:

- formou vlastnictví k bytu jako náhrady za uvolnění bytu

- jako náhrada (tzv. odstupné) za uvolnění bytu, která byla vyplacena uživateli bytu za podmínky, že náhradu použil nebo použije na uspokojení bytové potřeby nejpozději do 1 roku následujícího po roce, v němž náhradu přijal (i na obstarání bytových potřeb v době 1 roku před jejich obdržením) – přijetí náhrady (odstupného) oznámí poplatník SD do konce ZdO

· Další druhy osvobozených příjmů:

· přijaté náhrady dlepodle restitučních zákonů

· příjmy ve formě dávek a služeb (z nemocenského, důchodového pojištění, ze státní sociální podpory, ze SZ, z VZP, ze zahraničního pojištění stejného druhu, příjmy ve formě pravidelně vyplácených důchodů nepřesahujících ročně 144 000 Kč)

· příjem v rámci vyživovací povinnosti

· dávky a služby sociální péče

· dávky státní sociální podpory

· stipendia ze státního rozpočtu a prostředků veřejné VŠ (ne podniková stipendia)

· podpory a příspěvky od nadací a obč. sdružení

· sociální výpomoci z FKSP nebo soc. fondu poskytované nejbližším pozůstalým

· plnění z pojištění osob (mimo plnění z pojištění pro případ dožití převyšujícího jistinu)

· plnění poskytovaná ozbrojenými silami

· plnění poskytovaná v souvislosti s výkonem civilní služby

· příjmy z převodu členských práv družstva, majetkových podílů na transformovaném družstvu, účasti na o.s.

· dotace na pořízení HM či jeho TZ (mimo těch, které jsou účtovány přímo do výnosů Z 563/91 o účetnictví) ze SR, z rozpočtu měst a obcí, z rozpočtů vyšších územních samosprávných celků, ze státních fondů. z přidělených grantů.

· příjmy plynoucí z odpisů závazků při vyrovnání provedeném dlepodle Z o konkurzu

· HV (zisk) nebo rozdíl, o který P převyšují V plynoucí ze zpeněžení konkurzní podstaty

· P plynoucí ve formě daru přijatého v souvislosti s podnikáním (řekl. předmět opatřený obch. jménem poskytovatele, jehož hodnota nepřesahuje 200 Kč)

· odchodné při skončení prac. poměru příslušníků Hasičského sboru

· příjmy plynoucí ve formě povinného výtisku a ve formě autorské rozmnoženiny v počtu obvyklém )v souvislosti s autorským právem)

· příjmy plynoucí jako náhrada za věcné břemeno (dlepodle Z o pozemních komunikacích)

· kurzový zisk při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně (nejedná-li se o účet v OM)

· příjmy plynoucí z grantu Evropského společenství

· příjem akcionáře na základě „smlouvy o převodu zisku“ nebo „ovládací smlouvy“, snížený o částku podléhající zvl. sazbě

Příjmy osvobozené od DPPO:

- problematika je snadnější než u FO

Osvobozeny jsou dlepodle § 19/1 ZDP tyto příjmy:

· členské příspěvky dlepodle stanov, statutu, zřizovacích nebo zakladatelských listin přijaté:

· zájmovými sdruženími PO

· profesními komorami s nepovinným členstvím

· občanskými sdruženími včetně odborových organizací

· politickými stranami a hnutími

· příspěvky členů u registrovaných církví

· příjmy za církevní úkony

· výnosy z kostelních sbírek

· příjmy z cenově regulovaného nájemného , z nájemného za garáže a z úhrad za plnění poskytovaná s užíváním těchto bytů a garáží

· v domech ve vlastnictví a spoluvlastnictví bytových družstev zřízených po r. 1958, na jejichž výstavbu byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc, a v domech ve vlastnictví a spoluvlastnictví LBD

· plynoucí z pronájmu bytů a garáží společníkům, členům nebo zakladatelům u poplatníků vzniklých za účelem, aby se stali vlastníky domů

· příjmy z provozu ekologických zařízení (jako u FO)

· příjmy ze státních fondů

· příjmy Fondu dětí a mládeže

· příjmy z loterií a jiných podobných her

· příjmy plynoucí z odpisů závazků při vyrovnání provedeném dlepodle Z o konkurzu

· příjem mimo stojícího společníka plynoucí z vyrovnání na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy snížený o částku podléhající zvláštní sazbě daně

· úrokové příjmy

· nonreznerezidentů, které jim plynou z dluhopisů vydávaných v zahraničí poplatníky se sídlem v ČR nebo ČR

· úrokové výnosy ze st. dluhopisů emitovaných v období do 31.12.1996

· úrokové výnosy z hypotečních zástavních listů

· příjmy z úroků z přeplatku zaviněných SD, OSSZ

· spořitelních a úvěrních družstev z vkladů u bank

· příjmy Podpůrného a garančního fondu, plynoucí z prodeje CP v majetku fondu

· podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud jsou použity k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách do původní výše

· příjmy Fondu pojištění vkladů, Garančního fondu obchodníků s CP, Zajišťovacího fondu družstevních záložen a Zajišťovacího fondu

· výnosy z operací s prostředky jaderného účtu na finančním trhu

· příjmy, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku

· příjmy Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami

· příjmy z úroků plynoucích ZP

· příjmy plynoucí odborovým organizacím a to ve výši v jaké budou použity k úhradě výdajů na činnosti pro zaměstnance ( v 1+3 obdobích) aj.

…..

Příjmy nezahrnované do základu daně

§§ 23 Základ daně (ZDP)

(1) Základem daně je rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období.

(2) Pro zjištění základu daně se u poplatníků, kteří účtují v soustavě podvojného účetnictví, vychází z hospodářského výsledku (zisk nebo ztráta), a u poplatníků, kteří účtují v soustavě jednoduchého účetnictví, z rozdílu mezi příjmy a výdaji. Pro zjištění základu daně veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti se vychází z hospodářského výsledku upraveného o převod podílu na hospodářském výsledku společníkům veřejné obchodní společnosti nebo komplementářům k.s.k. s.

(3) Hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle odstavce 2

a) se zvyšuje o

částky neoprávněně zkracující příjmy,
částky, které nelze podle tohoto zákona zahrnout do výdajů (nákladů),
výdaje (náklady) uplatněné podle §§ 24 odst. 2 písm. za), částky dosud odečtené od základu daně podle §§ 34 odst. 3 při porušení podmínek stanovených tímto zákonem,
částky, o které byl snížen HV nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji za předchozí zdaňovací období, a to ve zdaňovacím období, kdy je oprava nesprávností v účetnictví provedena,
částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které byly zaměstnavatelem účtujícím v soustavě podvojného účetnictví sraženy, avšak neodvedeny do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období.
přijaté úhrady závazkových pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze smluvních vztahů

b) se snižuje o

rozdíl, o který smluvní pokuty a úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů zúčtované ve prospěch výnosů u poplatníka účtujícího v soustavě podvojného účetnictví převyšují přijaté částky v tomto zdaňovacím období,
částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, o které byl zvýšen hospodářský výsledek u poplatníka účtujícího v soustavě podvojného účetnictví podle písmene a) bodu 5, dojde-li k jejich odvedení.

c) lze snížit o

částky, o které byly nesprávně zvýšeny příjmy,
částky nezahrnuté do výdajů (nákladů), které lze podle tohoto zákona do výdajů (nákladů) zahrnout,
částky související s rozpouštěním rezerv a opravných položek, jejichž tvorba nebyla pro daňové účely výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, pokud jsou zúčtovány ve prospěch výnosů,
částky související s pasivní opravnou položkou vytvořenou k majetku nabytému vkladem společníka nebo člena družstva, pokud jsou zúčtovány ve prospěch výnosů.

(4) Do základu daně podle odstavce 1 se nezahrnují

a) u poplatníků uvedených v §§ 2 /2 , v §§ 17/3 (s výjimkou PF ) a u stálé provozovny ( §§ 22 /2 ) příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou podle §§ 36/2 (kromě úrokových příjmů vymezených v §§ 36/6a). U penzijních fondů se do základu daně nezahrnují veškeré příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou ( §§ 36 odst. 2 ),

b) příjmy, které jsou zdaňovány sazbou daně podle §§ 16/2 a §§ 21/3 ,

c) příjmy z nákupu vlastních akcií pod jmenovitou hodnotu při následném snížení základního kapitálu,

d) částky, které již byly zdaněny podle tohoto zákona u téhož poplatníka nebo u poplatníka zaniklého bez provedení likvidace v případě, kdy jsou příjmem u jeho právního nástupce,

e) částky zúčtované do příjmů (výnosů), pokud souvisejí s výdaji (náklady) neuznanými v předchozích zdaňovacích obdobích jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to maximálně do výše těchto neuznaných výdajů (nákladů) v předchozích zdaňovacích obdobích,

f) podíl na likvidačním zůstatku nebo vypořádací podíl společníka v. o. s. a komplementáře k. s.

Položky odčitatelné od základu daně

§§ 34 Položky odčitatelné od základu daně (ZDP)

(1) Od základu daně lze odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období, a to nejdéle v sedmi zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje. U poplatníka, který je společníkem v.o.s.v. o. s., se daňová ztráta upraví o část základu daně nebo část daňové ztráty v. o. s. tato část základu daně nebo daňové ztráty se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem. U poplatníka, který je komplementářem k. s., se daňová ztráta upraví o část základu daně nebo část ztráty k. s. (stejně jako u v. o. s.)

(2) Pro stanovení daňové ztráty, kterou lze podle odstavce 1 odečíst, platí ustanovení §§ 23 až §§ 33 a §§ 38n . U k. s. se daňová ztráta snižuje o částku připadající komplementářům.

(3) Od základu daně mohou poplatníci odečíst

a) 10 % vstupní ceny hmotného majetku zatříděného podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu v odpisových skupinách 1, 2 a 3, s výjimkou uvedenou v odstavci 5, jsou-li jeho prvními vlastníky,

b) 15 % ze vstupní ceny zařízení pro čištění a úpravu vod označených ve Standardní klasifikaci produkce kódem 29. 24. 1 využívaných ve stavbách klasifikovaných kódem Standardní klasifikace produkce 46. 21. 64, s výjimkou uvedenou v odstavci 5, jsou-li jeho prvními vlastníky,

c) 15 % ze vstupní ceny třídicích a úpravárenských zařízení na zhodnocení druhotných surovin zahrnutých v oddílu 29 Standardní klasifikace produkce, pomocí nichž jsou zpracovány druhotné suroviny ve skupinách 37. 10 a 37. 20 Standardní klasifikace produkce, s výjimkou uvedenou v odstavci 5, jsou-li jejich prvními vlastníky,

d) 20 % ze vstupní ceny strojů pro zemědělství a lesnictví, označených ve Standardní klasifikaci produkce kódem 29. 3, s výjimkou uvedenou v odstavci 5, jsou-li jejich prvními vlastníky,

e) částky stanovené v písmenech a) až d), a to ze vstupní ceny evidované v majetku pronajímatele, jsou-li prvními nájemci podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, za podmínky, že pronajímatel byl prvním vlastníkem pronajatého majetku a neuplatnil odpočet podle písmen a) až d),

f) 30 % výdajů (nákladů) vynaložených podle §§ 24 odst. 2 písm. j) bodu 3 na výuku žáků ve studijních a učebních oborech středních odborných učilišť a učebních oborech učilišť, které jsou součástí výchovně vzdělávací soustavy a tyto obory jsou uvedeny v obecně závazném právním předpisu.

Při spoluvlastnictví –- lze odpočet uplatnit pouze v poměrné výši podle vlastnických práv. Toto ustanovení nelze uplatnit v tom zdaňovacím období, v němž dojde k ukončení podnikatelské činnosti, ke vstupu do likvidace nebo k prohlášení konkurskurzu.

Vytváří-li poplatník soubor movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením podle §§ 26 odst. 2 , lze odpočet uplatnit pouze jednotlivě za každou samostatnou movitou věc zařazenou do souboru, která je pro účely zákona hmotným majetkem.

(4) Odpočet podle odstavce 3 lze uplatnit za to zdaňovací období, ve kterém je hmotný majetek

a) evidován v majetku poplatníka; v případě nabytí vlastnického práva úplným zaplacením kupní ceny

b) přenechán ve stavu způsobilém obvyklému užívání nájemci podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí movitého hmotného majetku.

(5) Odečet podle odstavce 3 nelze uplatnit u

a) letadel, pokud nejsou využívána na základě vydané koncese a provozovateli leteckých škol, a u motocyklů a osobních automobilů, pokud nejsou využívány provozovateli silniční motorové dopravy a provozovateli taxislužby na základě vydané koncese a provozovateli autoškol nebo pokud se nejedná o osobní automobily v provedení speciální vozidlo podskupiny sanitní a pohřební

b) hmotného majetku označeného ve Standardní klasifikaci produkce kódem 29. 7 (přístroje pro domácnost, jinde neuvedené), 32. 30 (televizní a rozhlasové přijímače, přístroje pro záznam a reprodukci zvuku nebo obrazu a podobná zařízení a příslušenství včetně antén a parabolických antén všech druhů s výjimkou antén, které jsou využívány při provozování telekomunikačních zařízení a poskytování telekomunikačních služeb na základě povolení nebo pověření podle zvláštního právního předpisu, [79] 35. 12 (rekreační a sportovní čluny), 36. 1 (nábytek), 36. 3 (hudební nástroje) a 36. 63. 76 (umělé květiny, listoví, ovoce a výrobky z nich zhotovené),

c) hmotného majetku umístěného v zahraničí nebo používaného v zahraničí nepřetržitě více než 183 dnů v příslušném zdaňovacím období,

d) hmotného majetku nabytého darováním,

e) technického zhodnocení ( §§ 33 ), s výjimkou technického zhodnocení provedeného v roce uvedení hmotného majetku do užívání a s výjimkou technického zhodnocení souboru movitých věcí, a to zařazením movitých věcí do souboru, které jsou pro účely zákona hmotným majetkem,

f) hmotného majetku používaného pouze zčásti k zajištění zdanitelného příjmu,

g) hmotného majetku využívaného k dosahování příjmů osvobozených od daně podle §§ 19 odst. 1 písm. g),

h) hmotného majetku, jehož vstupní cena je stanovena podle §§ 29 odst. 1 písm. f), s výjimkou technického zhodnocení provedeného v roce, v němž byl hmotný majetek, který není pro účely tohoto zákona vymezen jako hmotný majetek ( §§ 26 odst. 2 a 3 ), zaevidován v majetku poplatníka.

(6) Nárok na odpočet podle odstavce 3 písm. a) až d) zaniká, pokud došlo do 36 měsíců následujících po konci zdaňovacího období, za které byly odpočet nebo jeho část uplatněny, k vyřazení majetku s výjimkou vyřazení v důsledku škody způsobené živelní pohromou[ §§ 24 /2 písm.l) při převodu vlastnictví hmotného movitého majetku v důsledku zajištění závazku převodem práva na věřitele nebo k pronájmu tohoto majetku. Při zániku nároku na odpočet je poplatník povinen zvýšit HV nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji o uplatněný odpočet podle odstavce 3 nebo jeho uplatněnou část podle odstavce 7 v tom zdaňovacím období, kdy tento nárok zanikl. Obdobně postupuje nájemce, který uplatnil odpočet podle odstavce 3 písm. e), pokud dojde k ukončení finančního pronájmu bez následné koupě najatého hmotného majetku s výjimkou ukončení finančního pronájmu v důsledku škody způsobené živelní pohromou podle §§ 24 odst. 2 písm. l) nebo tento najatý majetek dále pronajme. Nárok na odpočet nezaniká, dojde-li ke zrušení nebo zániku bez likvidace obchodní společnosti nebo družstva.

(7) Nelze-li odpočet podle odstavce 3 uplatnit v roce, kdy nárok na odpočet vznikl z důvodu, že poplatník vykázal daňovou ztrátu nebo základ daně (základ daně snížený o nezdanitelné částky podle §§ 15 a o daňovou ztrátu) nižší než odpočet podle odstavce 3, lze odpočet nebo jeho zbývající část uplatnit v nejbližším zdaňovacím období, ve kterém poplatník vykáže základ daně (základ daně snížený o nezdanitelné částky podle §§ 15 a o daňovou ztrátu).

(8) Poplatník, který je fyzickou osobou, uplatní odpočet, jen jde-li o nový hmotný majetek používaný pro dosahování příjmů podle §§ 7 a §§ 9 . Jedná-li se o hmotný majetek zahrnutý do obchodního majetku jednoho z manželů podle §§ 7 odst. 11 , může odpočet uplatnit pouze jeden z manželů, a to ten, který měl majetek zařazen v obchodním majetku dříve.

(9) U poplatníka, který je společníkem v. o. s., lze odpočet zvýšit i o poměrnou část odpočtu podle odstavce 3 zjištěného za v.o.s.v. o. s.; přitom poměrná část odpočtu se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk nebo ztráta podle společenské smlouvy, nebo rovným dílem.

(10) Odpočet podle odstavce 3 zjištěný za k. s. na komplementáře a k. s. ve stejném poměru, v jakém se rozděluje zisk nebo ztráta. U poplatníka, který je komplementářem k.s.k. s. , lze odpočet podle odstavce 3 zvýšit o část odpočtu připadající komplementářům; přitom tato poměrná část odpočtu se na jednotlivého komplementáře určí ve stejném poměru, v jakém je rozdělována část zisku nebo ztráty připadající na komplementáře podle společenské smlouvy, nebo rovným dílem. [9c]

(11) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na obecně prospěšné společnosti.

(12) Nárok na odpočet podle odstavce 3 písm. d) mohou uplatnit pouze poplatníci s převážně zemědělskou a lesní výrobou. ([poplatníci, u nichž příjmy z této činnosti činily v předcházejícím zdaňovacím období více než 50 % z celkových příjmů).

Sleva na dani

§§ 35 Sleva na dani (ZDP)

(1) Poplatníkům uvedeným v §§ 2 a §§ 17 se daň snižuje o

a) částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se ZPS

b) částku 60 000 Kč za každého zaměstnance se ZPS s těžším zdravotním postižením

c) polovinu daně u poplatníků uvedených v §§ 17 , zaměstnávajících nejméně 20 zaměstnanců, u nichž podíl zaměstnanců se změněnou pracovní schopností činí více než 50 % průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců.

Přitom u poplatníků, kteří jsou společníky v.o.s.v. o. s., u komplementářů k.s.k. s. a u k.s.k. s. se daň sníží podle písmen a) a b) pouze o částku, která odpovídá poměru, jakým byl mezi ně rozdělen základ daně zjištěný za v.o.s.v. o. s. nebo za k.s.k. s.

(2) Pro výpočet slevy podle odstavce 1 je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se ZPS a zaměstnanců se ZPS s těžším zdravotním postižením,

(3) Poplatníci uvedení v §§ 17 mohou od daně dále odečíst částku odpovídající jedné polovině daně srážené ve zdaňovacím období touto právnickou osobou podle §§ 36 z dividendového příjmu z akcie a podílového listu nebo z podílů na zisku z účastí na společnostech s ručením omezeným a z účastí komanditistů na komanditních společnostech anebo z podílů na zisku a obdobného plnění z členství v družstvech. Investiční společnost vytvářející podílové fondy může od dílčí daně vypočtené ze základu daně stanoveného odděleně za jednotlivý podílový fond odečíst částku odpovídající jedné polovině daně sražené z dividendových příjmů z podílových listů tohoto fondu.

(4) Slevu na dani podle odstavců 1 a 3 nelze uplatnit na daň (část daně) připadající na základ daně (dílčí základ daně) podle §§ 16 odst. 2 nebo §§ 20b .

§§ 35a

(1) Poplatník, kterému byl poskytnut příslib investiční pobídky, který pro poskytnutí příslibu zahájil podnikání a zaregistroval se jako poplatník, může uplatnit slevu na dani, a to,

a) jde-li o poplatníka daně z příjmů právnických osob, ve výši 31 % ze základu daně podle §§ 20 odst. 1 sníženého o položky podle §§ 34 a §§ 20 odst. 8 a o rozdíl, o který úrokové příjmy uvedené v §§ 36 odst. 6 písm. a) převyšují s nimi související náklady (výdaje),

b) jde-li o poplatníka daně z příjmů fyzických osob, ve výši daně vypočtené podle §§ 16 odst. 1 z dílčího základu daně ( §§ 7 ). Výše slevy na dani se nemění, je-li dodatečně vyměřena vyšší daňová povinnost.

(2) Zvláštními podmínkami, za kterých lze uplatnit slevu na dani podle odstavce 1, jsou

a) poplatník využije v nejvyšší možné míře všech ustanovení tohoto zákona ke snížení základu daně, a to zejména uplatněním

1. všech odpisů podle §§ 26 až §§ 33 ; v období uplatňování slevy nelze odpisování přerušit ( §§ 26 odst. 8

2. opravných položek k pohledávkám podle zvláštního právního předpisu,

3. odpočtu daňové ztráty nebo její části podle §§ 34 odst. 1 v nejbližším zdaňovacím období, kdy je vykázán základ daně,

b) poplatník bude u DHM s výjimkou nemovitostí, pořízeného v rámci investiční akce posuzované pro účely poskytnutí veřejné podpory, prvním vlastníkem na území České republiky;

c) poplatník v období, za které může uplatnit slevu na dani podle odstavce 3, nebude zrušen, nebude vůči němu zahájeno konkurzní řízení, nesloučí se s jiným subjektem, nebo nepřevezme jmění společnosti, jenž bude zrušena bez likvidace (převod jmění na společníka), nebo v případě fyzické osoby neukončí nebo nepřeruší podnikatelskou činnost ;,

d) poplatník nezvýší základ pro výpočet slevy na dani obchodními operacemi ve vztazích s osobami uvedenými v ustanovení §§ 23 odst. 7 způsobem, nebo převodem majetku nebo jeho části výše uvedených osob, který u nich bude mít za následek snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty.

(3) Slevu na dani podle odstavce 1 lze uplatňovat po dobu deseti po sobě bezprostředně následujících zdaňovacích období, přičemž prvním zdaňovacím obdobím, za které lze slevu na dani uplatnit, je zdaňovací období, ve kterém poplatník splnil všeobecné podmínky nejpozději však zdaňovací období, ve kterém uplynuly 3 roky od vydání rozhodnutí o příslibu investičních pobídek podle zvláštního právního předpisu. V případě, že byla lhůta pro splnění všeobecných podmínek prodloužena posunuje se počátek pro uplatnění slevy na dani z příjmů, nejdéle však o 2 roky.

(4) Sleva na dani nesmí v jednotlivých zdaňovacích obdobích překročit míru veřejné podpory vztaženou k dosud skutečně vynaloženým nákladům, které mohou být podpořeny, a současně nemůže v celkovém souhrnu překročit přípustnou hodnotu veřejné podpory stanovené rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu.

(5) Částka slevy na dani se zaokrouhluje na celé Kč dolů.

(6) Nedodrží-li poplatník některou z podmínek uvedených v odstavci 2, s výjimkou podmínky uvedené v odstavci 2 písm. a), nebo některou ze všeobecných podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, nárok na slevu podle odstavce 1 zaniká a poplatník je povinen podat dodatečné daňové přiznání za všechna zdaňovací období, ve kterých slevu uplatnil. Nedodrží-li poplatník podmínku uvedenou v odstavci 2 písm. a), je povinen podat dodatečné daňové přiznání za všechna zdaňovací období, ve kterých podmínku nedodržel.

5. Daň z příjmů fyzických osob – stanovení základu daně

Základ daně je základna, ze které se sazbou daně vypočítává daňová povinnost poplatníka. Kvantifikace základu daně je odlišná u FO a u PO.

Základ daně FO se stanoví tak, že se nejprve zjistí dílčí základy daně podle jednotlivých druhů příjmů (§ 6 až 10 ZDP) a od souhrnu dílčích základů daně se odpočítají nezdanitelné části a odčitatelné položky.

PodDle § 5 odst. 1 ZDP je základem daně částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období (u FO je to kalendářní rok) přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení.

Pokud podle účetnictví přesáhnou výdaje příjmy uvedené v § 7 a 9 ZDP, je rozdíl ztrátou. O ztrátu upravenou dle podle § 23 ZDP (tzv. daňovou ztrátu) se sníží úhrn dílčích základů daně zjištěných dle podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10 ZDP. Tuto daňovou ztrátu nebo její část, kterou nelze uplatnit při zdanění příjmů v období, ve kterém vznikla, lze odečíst od úhrnu dílčích základů v následujících 7 zdaňovacích obdobích.

Okruh poplatníků, u kterých nelze změnit způsob účtování v kalendářním roce na účtování v hospodářském roce:

- uplatňují výdaje % z příjmů (§ 7/9 a 10 ZDP)

- mají daň stanovenou paušální částkou (§ 7a ZDP)

- dosahují příjmy na základě smlouvy o sdružení (§ 12)

- dosahují příjmy za spolupráce osob žijících s poplatníkem v domácnosti (§ 13)

- mají příjmy dosažené za více zdaňovacích období (§ 14 ZDP)

METODIKA stanovení základu daně FO

- nejprve je třeba stanovit dílčí základy daně

- DZD § 6 = Příjem celkem – (ZP + SP) (DZD § 6 > 0)

- DZD § 7 = Příjmy - V(dzu) (DZD § 7 = 0, >0, <0)

dzu = na dosažení, zajištění a udržení příjmů)

- DZD § 8 = Příjmy (DZD § 8 > 0, = 0)

- DZD § 9 = P – V(dzu) (DZD § 9 = 0, > 0, <0)

- DZD § 10 = P – V(dosažení) (DZD § 10 = 0, > 0)

základ daně:

ZD = (DZD § 6 + DZD § 7 + DZD § 8 + DZD § 9 + DZD § 10) – NČ – OP

(NČ = nezdanitelná část základu daně dle podle § 15

OP = odčitatelné položky – např. investiční výhody dle podle § 34, daňová ztráta z minulých let)

Daňový základ může být větší než nula nebo roven nule. V daňovém přiznání FO se zaokrouhluje na celé 100 dolů.

Sazba daně § 16 ZDP

Základ daně Daň Ze základu přesahujícího

od Kč do Kč

0 109 200 15% % -

109 200 218 400 16 380 Kč + 20% % 109 200 Kč

218 400 331 200 38 220 Kč + 25% % 218 400 Kč

331 200 a více 66 420 Kč + 32% % 331 200 Kč

Ztráta může vzniknout pouze u příjmů § 7 a § 9, kterou lze vzájemně zkompenzovat nebo uplatnit v následujících 7 letech. Vzájemné kompenzování ztráty lze provést s příjmy dle podle § 8 a § 10 ZDP.

Ztráta nemůže vzniknout u příjmů:

- ze závislé činnosti dle podle § 6

- z kapitálového majetku –- § 8

- z ostatních příjmů –- § 10

V případě DZD §10 10 se příjmy snižují pouze o výdaje na dosažení příjmů (ne na zajištění a udržení P) a k těmto příjmům nelze tvořit zákonné rezervy.

(Výdaje na dosažení – např. spotřeba materiálu, energie, PHM, náhrady cestovních výdajů, mzdy, nájemné, přepravné,…)

(Výdaje na zajištění příjmů – např. pojistné na ZP, SP, pojištění majetku.)

(Vvýdaje na udržení příjmů – např. odpisy HM a NM, výdaje na opravy a údržbu.)

Úpravy základu daně

- úpravy jsou zachyceny v ustanovení § 5, 20 a 23 ZDP:

- přijaté nebo vrácené platby (zahrnuté v základu daně v minulých obdobích)

Tyto úpravy se provádějí za podmínek, že pro tento postup existuje právní důvod a o tyto položky se neupravuje účetnictví (je třeba dát pozor, aby položky nevstoupily do základu daně dvakrát2x a aby byly zahrnuty do základu v období, ve kterém došlo k jejich vrácení)

Při vrácení P může jít o nesprávně vyplacenou mzdu u zaměstnance, vrácení nekvalitní dodávky, dobropis chybně vypočtené faktury za dodávku zboží a služeb.

Při vrácení výdajů (poplatník obdrží zpět částky, které uhradil v minulém období) může jít o dobropisy k uhrazeným dodávkám, vrácené přeplatky pojistného na ZP a SP, odpočet DPH u nově registrovaného plátce

- nutné zřizovací výdaje (§ 5/7 ZDP)

např. náklady na pracovní cesty, nájemné, poplatky a úřední výlohy, odměny za zprostředkování

- časové rozlišení výdajů souvisejících s finančním pronájmem (§ 24/2h ZDP)

- zohlednění zákonných rezerv

např. opravy nemovitostí

je stanovena max. doba tvorby rezervy u HM (netvoří se u 1. odpisové skupiny a nemůže být tvořena pouze 1 zdaňovací období).

Rezerva nebo její zůstatek se zruší ve prospěch příjmů pokud oprava nebyla zahájena nejpozději v následujícím období po období, kdy se předpokládalo zahájení opravy a jestliže rezerva nebyla vyčerpána nejpozději v období, které následuje po období, ve kterém byla oprava zahájena

- korekce rozdílu mezi P a V u poplatníků (FO) účtujících v JDÚ (dle(podle § 23 ZDP)

- + o pasivní opravnou položku k souboru majetku nabytému koupí (rovnoměrně do příjmů během 180 měsíců = 15 let, od pořízení)

- zvýšení základu o částky neoprávněně zkracující příjmy

- zvýšení základu -„- o částky, které nelze dle podle ZDP zahrnout do výdajů

- zvýšení základu -„- o o částku odpovídající uplatněné investiční výhodě (§ 34/3 ZDP) v případě nedodržení limitu 3 let

- zvýšení základu při nedodržení podmínek v případě uplatnění náhrady (odstupného)

- do základu vstupují nepeněžní příjmy vlastníka vynaložené nájemcem na najatém majetku se souhlasem pronajímatele nad rámec smluveného nájemného a nehrazeného vlastníkem (a to v období, kdy došlo k ukončení nájmu a v období, ve kterém bylo technické zhodnocení uvedeno do užívání)

- základ se upraví o rozdíl mezi cenou sjednanou vzájemně ekonomicky personálně či jinak spojenými osobami od cen, které by byly sjednány mezi nezávislými osobami

- příjmem je hodnota pohledávky při vložení do obchodní společnosti

- rozdíl mezi P a Výdaji FO za období předcházející dni ukončení podnikatelské činnosti se upraví o výši pohledávek (+) a závazků (-), o částky P (-) a Výdajů (+), které patří do následujícího období dle podle § 5 ZDP, o cenu nespotřebovaných zásob (+), o zůstatky vytvořených rezerv a opravných položek (+), o nájemné u leasingu (+)

- základ se upraví o rozdíl mezi uplatněnými odpisy a odpisy vypočtenými dle podle § 31 a 32 ZDP v období, kdy dojde ke zrušení leasingu, který byl odpisován dle podle § 30/4 ZDP

- základ se upraví o příjmy (-), z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou ze samostatného základu dle podle § 16/2 ZDP (20 %= či 15 % dle podle § 8/5 a § 10/8 ZDP plynoucí ze zdrojů v zahraničí)

- základ se upraví o částky, které již byly u téhož poplatníka zdaněny

- základ se upraví o zvýšení výdajů o aktivní položku k souboru majetku

- korekce rozdílu mezi Výnosy a N u poplatníka (FO) účtujících v PDÚ (dle(podle § 23 ZDP)

- zvýšení P o pasivní OP k úplatně nabytému majetku

- zvýšení základu o částky neoprávněně zkracující výnosy

- zvýšení základu o částky, které nelze dle podle ZDP zahrnout do N

- zvýšení základu o částku odpovídající investiční výhodě při nedodržení limitu 3 let

- zvýšení základu při nedodržení podmínek v případě uplatnění náhrady (odstupného)

- zvýšení základu o částky pojistného na SZ a ZP, které byly sraženy, ale nebyly zaplaceny do 31. 1.

- nepeněžní příjmy vynaložené nájemcem na najatém majetku se souhlasem pronajímatele nad rámec smluveného nájemného

- základ daně se upraví o rozdíl mezi cenou sjednanou a cenou běžnou

- základ se upraví o hosp. výsledek FO předcházející dni ukončení podnikatelské činnosti

- základ se upraví o rozdíl mezi odpisy při zrušení leasingu

- základ se upraví o příjmy (-) z nichž je daň vybírána zvl. sazbou

- základ se upraví o příjmy, které jsou zdaňovány ze samostatného základu

- základ se upraví o částky, které již byly zdaněny

- základ se upraví o částky zúčtované do výnosů, pokud souvisí s rozpouštěním rezerv a OP a s náklady neuznanými v předchozích obdobích (do výše těchto N)

- zvýšení výdajů o aktivní OP k souboru majetku

- korekce rozdílu mezi výnosy a N u poplatníků (PO) účtujících v PDÚ (dle(podle § 23 ZDP)